Březen 2013

BEACH BEACH (Španělsko) + SÍTĚ

22. března 2013 v 12:25 | Banan
BEACH BEACH + SÍŤE
26.3.2013
Café V Lese
Start: 20:00
Vstup: 100


Říká se, že když nemáte na Malorce v zimě co dělat, měli byste si založit kapelu. Přesně to si před pár lety řekli při procházce po tamnější pláži Pau Riutort a Tomeu Mulet (skvělý jména mimochodem) a vzhledem k okolnostem vznikla kapela s nepřekvapivým názvem, který navíc skvěle obstál i po jejich přestěhování do Barcelony. Tam se jich ujal skvělý label La Castanya, který vydává např i desky Ted Leo and the Pharmacists nebo Obits a že je to spojení více než logické, pochopíte okamžitě, jak si pustíte aktuální desku"Tasteless Peace". Je to přesně ta muzika, která vyvolává pocit slunečného jarního dne protože se jeho příchod letos trochu zaseknul, tohle je ten nejlepší doping, který si můžete dopřát. BEACH BEACH čerpají hodně z melodického a energického rocku Lemonheads nebo Nayked Raygun, ale jejich pojetí má trochu optimističtější náladu a taky až překvapivý punkový odpich, který odkazuje na Buzzcocks nebo The Replacements. V těch zadumanějších momentech to pak celé trochu zní jako My Bloody Valentine hrající na láži a s flaškou Havany v ruce. Tenhle koncert asi opravdu nemohl mít lepší načasování a jestli chcete nasát trochu atmosféry a ještě si poslechnout skvělou muziku, doražte 26.3. do Café V Lese. Zvláště pak, když celý večer otevře projekt SÍTĚ, což je 1/2 dua Tomáš Palucha a bude to jeho koncertní premiéra.

http://beachbeach.bandcamp.com/
http://sitesitesite.bandcamp.com/album/xochipilli-xochiquetzal

LEHKÝ UPGRADE OHLEDNĚ CHYSTANÝCH KONCERTŮ

16. března 2013 v 21:32 | Banan
Ahoj, tady je jen v krátkosti pár novinek, které se týkají jarních koncertů.

1. Spolu s RAI KO RIS z Nepálu bude hrát DAŠA FON FLAŠA a taky REMEK, což je myslím super. Koncert proběhne 9.4. v Café Na Půl Cesty.

2. Do Prahy se vrací AUSTIN LUCAS. Koncert proběhne 10.4. v klubu 007 Strahov a Austinovi budou dělat společnost GLOSSARY. Nepropásněte to!

3. ALTERCADO z Chile museli bohužel zrušit celé evropské turné, protože kytaristu Mauricia odmítli ve Finsku pustit do Schengenského prostoru. Nezahrají si tak ani 12.4. na Sedmičce po boku ASH BORER a FELL VOICES, jak bylo původně v plánu. Nicméně jsme se rozhodli, že jim část peněz z koncertu stejně pošleme, abysme jim pomohli alespoň trochu s těžkou finanční situací, do které se dostali.

4. Na začátku května, konkrétně 7.5., proběhne na Sedmičce akce ke DNI BOJE PROTI FAŠISMU. Více info brzy!

5. Dvě naprosto drtící kapely zatřesou Sedmičkou 15.5. Jedná se o BELL WITCH (usa) a SAMOTHRACE (usa). Tohle bude zlý a nahlas.

6.. Koncert BI-MARKS a GHOST MICE se odehraje v Dejvické Klubovně v sobotu 18.5. K tomu mega grilovačka a asi nějakej fotbal.

DIÄT + PUFF + HLINOMAZ

8. března 2013 v 10:37 | Banan
DIÄT - dojče hc punk (ex-Mönster) v Praze

DIÄT (Německo) + PUFF (Německo) + HLINOMAZ
15.3.2013
Praha, Café Na Půl Cesty
Start: 20:00
Vstup: dobrovolný

Když jsem slyšel DIÄT poprvé, spadnul jsem ze židle. Určitě znáte ten pocit, kdy vám po pár prvních vteřinách poslechu projede mrazení zátylkem jak elektrickej úhoř a přesně tohle se mnou provedl singl "Pick a Line/No Accent" (Iron Lung Records), který je jejich první nahrávkou a stal se pro mě bez diskuze objevem roku 2012. Vtipný na tom všem pak bylo, že jsem v první chvíli neměl vůbec tušení, že je to kapela z Berlína a že v ní působí Iffi, bývalý bubeník Mönster a motor berlínské punkové scény. Diät totiž zní jako kdyby australští Total Control hráji covery od anglických Crisis a celé to zahráli jednou tak rychle a tvrdě. Z nějakého záhadného důvodu tam slyším i špaňelské kapely jako Destino Final či Glam a to hlavně v těch odrovnávacích kytarových melodiích, které mají sice jasný post punkový rukopis, ale s touhle energií a rytmikou v zádech je to celé blíže spíše klasickému hard core/punku, který nepostrádá temnou a odtažitou atmosféru, stejně jako potřebný neotesaný drive. Asi ještě nikdy jsem neslyšel kapelu, která by tyhle dva přístupy dokázala zkloubit tak přirozeným způsobem jako právě Diät a asi proto mě to tak dostalo. To samé očekávám i od koncertu, už jen proto, že se o Diät v součastnosti hovoří jako o nejlepší berlínské koncertní kapele.
Partnery na celém turné jim budou dělat PUFF, o kterých Iffi napsal, že "znějí jako Devo na speedu a nedělám si prdel". Tohle bude skvělej koncert. A nedělám si prdel.
Celou akci otevře nová pražská parta HLINOMAZ, v sestavě Banán (Lahar), Dav (Děti Deště, ex-Mother), Himaláj (ex-Transwaggon) a Vojťák (ex-Rape in the Forest). Bude se jednat o první koncert, který skončí rychleji než začne, tak to neprošvihněte a přijďte včas.

STALINJUGEND

1. března 2013 v 16:43 | Banan
Tak to bysme měli. Konec týdne, respektive dvou týdnů, možná dokonce i třech týdnů, který byly opět trochu schizofrenní, ale nakonec to všechno tak nějak dopadlo dobře. Občas si říkám, že to nemůžu zvládnout uřídit a absorbovat, ale když už se to povede, vyplivne mě to nakonec zase o trochu silnějšího a plného zážitků. A tak tady teď sedim, piju kafe, všude okolo mě jsou nový desky a poslouchám ze staré rozhašené kazety živák AMITY z Plzně, jehož datum je napsán na polepce strany A dávno zašlým písmem. 10.5.1997. Holy fucking shit. Moc se toho nezměnilo. Pořád jsem kid.

HOAX to zabili. Koncert sám o sobě asi netřeba komentovat, to byla čistá poprava, přesto, že to bylo jen pár základních riffů poskládanejch za sebe. Spirála zoufalství která vás vtáhla a na chvilku smazala jakýkoliv rozdíly. Všechno mi to došlo, když jsem na Jeseeho koukal po koncertě v šatně. Vím jaký to je bejt po koncertě v prdeli, ale tenhle chlápek byl úplně v prdeli. Stejně jako zhruba 26 večerů v kuse před tím a tipnul bych si, že i ty 4 zbývající potom. Nemám moc rád nějaký kecy o sebeobětování, ale tohle k tomu mělo dost blízsko a bylo to naprosto reálný. Stejně jako celá kapela, což mi úplně naplno došlo druhý den ve městě. Venku kosa jak kráva, Hoax jen v džískách a děravejch kalhotách s konstatováním, že tohle jsou jediný hadry co maj na turné. Vyjímku tvořila jen nepadnoucí zimní bunda, kterou Jesee ukrad v německým supermarketu stejně jako spacák. Moc toho nenamluvili, ale byla z nich cítit velká pokora a skromnost, možná i trochu rezignace, ale ani náznak debilního snobismu. V určitém ohledu to bylo zvláštní setkání a přestože jsme k sobě měli ve všem vlastně velmi blízsko, bylo nezpochybnitelné, že tihle chlápci mají tak trochu svůj vlastní svět, který není úplně lehké pochopit ani když jedete v punku 15 let. Když odjeli, celý zbytek dne jsem nad tím přemýšlel, jakoby ve mě zanechali nějakej šrám, tak jako zanechávají sami v sobě. Život na krev se vším všudy.

Amity dohráli a já sáhl po jedné z desek, na kterou jsem se velmi těšil a která se mi konečně dostala do ruky na koncertě Moonless. A to i proto, že u AMDI PETERSENS ARMÉ platí mnohé z toho, co bylo napsáno u Hoax. Není tam sice nějaká jasná a přímá návaznost, ale spousta věcí je fakt stejnejch, což vám dojde hned jak se podíváte do bookletu. Fotky totálních společenských vyvrhelů, absolutní punková image, rozdrbaný kalhoty, těžký boty, trika Dead Kennedys a Crass v různém stádiu rozkladu. Patnáctiletý fakani, který se s tím nesrali ani za mák a vládli jak kodaňským sklepům, tak ulicím. Opravdová ztracená generace, krysy města, které ale vždycky měly svou hrdost. A když si to pustíte a okouříte hlasitost, úplně vás to odpálí! Rychlej nasranej hc/punk, občas trochu rozjetej, ale za všech okolností v těch nejvyšších energetických otáčkách. Zpěv v dánštině, texty ostrý jako muzika a hlavně popisující opravdovou realitu života členů kapely. Nenávist společnosti, bitky s fízlama a náckama, chaos a zmar. V tomhle byla dánská scéna vždy jiná naž ta švédská, která sice za všech okolnosti vypadala jak z punkového žurnálu, ale téměř veškeré aktivity vždy štědře sponzoroval stát nebo rodiče. Amdi Petersens Armé, HUL a další byli k tomuhle vždy úplnej protiklad a jasně se to ukázalo při vyklízení Undomsghuset. A ještě trochu jiný kontext to celé dostává, když ty chlápky vidíte teď. Ve svých letech pořád namačkaný v dodávce (Moonless měli po koncertě v Praze 1000km přejezd do Boloně), smrdící korunou a i když už ne tak divoký, pořád s jasnou představou, co je pro ně nepřijatelný. Zpěvák Peter bydlí v zadní místnosti Tommasova krámu z deskama a Kasper z HUL, Moonless a No Hope for the Kids rozpustil svůj projekt Dig og Mig přesně ve chvíli, kdy začal vydělávat nějaké peníze. Když jsem se s ním o tom teď bavil, říkal, že chtěl zkusit jak až daleko se dá dostat a vysral se na to hned ve chvíli, kdy mu někdo naznačil, že by měl kvůli prachům udělat tohle nebo tamto. Tedy přesně pravej opak toho, co 99% kapel. Je samozřejmě možný, že to celé trochu přeceňuju a je úplně jisté, že mám pro tuhle scénu slabost a nejsem úplně objektivní. Ale všechny tyhle kapely a lidi v nich pro mě byli a jsou obrovskou inspirací. Mají jasný a nekompromisní punkový postoj, který koresponduje s realitou jejich životů, zároveň disponují obrovskou dávkou pokory a skromnosti. A to je něco, co pro mě v mnoha ohledech definuje punk a je v totálním protikladu k ubrečeným dementním kapelám s obrovským egem a kupou hoven v hlavě.

Ok, teď si jdu pustit GLAM - Veneno en sus Flechas (La Vida es un Mus), protože to už je naprostá, ale fakt naprostá zabijárna.

ACAB!