Únor 2013

HLUK NA PŮLCE

27. února 2013 v 10:39 | Vojťák/Hluch

Plnej zvuk, plný doušky, smysluplný texty, na plný pecky, plný půllitry, plný pupky, plno srandy, uplný nebe, naplněný očekávání, nenaplněný lásky, zaplněnej bar, pisoáry zaplněný vajglama, 3 noci po úplňku, stoprocentně splněný normy, úplná euforie z kakofonie, zkrátka úplně všechno to, co máme rádi.
Jak na to?

1) Přebůstrovaný komba a v nich riffy o lásce. Asi jako norský hřebci Hombre Malo, akorát, že celý takový ňáký jak po mořský nemoci. Sedíš na zemi, ale svět se s tebou motá pořád tak, jako když se s tebou houpala bárka. Načichlý tim co se hraje tady? Těžko to vysvětlit. Prostě kapely odsud maj společnej špirit. Snad s každym, s kym sem se o tom bavil, to dáváme hodně za vinu starýmu undergroundu a pokaždý se pak debata zvrhne v to, jak to máme zatraceně rádi. Jo, taky je to i trochu grunge, další indicie. Uplný prakořeny. Ten vejsledek pak nikam nezařadíš. Splašenýho koně do ohrady nenaženeš. Konec vesmíru je na konci setu. Není ale jedinej. Je tu ještě:
2) Vlk samotář. Slova sou most mezi sdělením a projevem. Osobní a přesto rokenrolový. Přesně jak ten zvuk. Bejvá to občas trochu nezvyk překvaltovat z kapely na sólo projekt. Je to víc intimní. Proto je zábavný sledovat, jak nám poupátko před zrakama pěkně rozkvétá a postupně se boří do hloubky vlastního hluku. Zrod jak hrad, zvuk jak zvon. Repeater, booster, finito, skon.
3) Po tomhle se vám stýská už od posledního válu. Androšáci, co na to tlačej. Stát před nima je jak snažit se ustát příboj, když je vyhlášená černá vlajka. Zpívaný texty a intenze? Ty vole garantuju ti, že až se budeš vracet, budeš si sahat na tělo a hledat, co všechno máš zlomený. Už vidim ty hovory na baru:"A: Tak co kapela? B: Co? A: TÁK CO KAPELA? B: CÓÓÓ? A: COŽES TO ŘÍKAL?"Všichni budem spokojený uvidíte. A jestli ne, tak si o tom povíme až druhej den v pracích.

Co bych vám na závěr povídal. Prostě přiďte, bude sranda. Toť vše.
Start 19.30, vstup dobrovolnej (ale myslete na kapely!), jídlo bude a bude ho snad hodně.


MOONLESS + BOTTOM FEEDER

21. února 2013 v 13:18 | Banan
Dvojitá dávka dánského stoneru na Sedmě


MOONLESS (Dánsko) + BOTTOM FEEDER (Dánsko)
27.2.2012
Praha, Klub 007 Strahov
Start: 20:00
Vstup: 150



Kodaňská podzemní scéne měla vždycky hodně zvláštní energii, která se odrážela i ve všech lokálních kapelách. Možná by to šlo nazvat třeba ozvěnou ulice, která rezonovala reálnými životy ztracené generace, která se pokouší přežít ve společnosti, kterou nenávidí. A která naoplátku nenávidí každého, kdo vybočuje. Tohle pnutí vyvolalo na přelomu tisíciletí i tzv "dánskou druhou vlnu" - mladí divocí punks navázali na začátek 80. let a kapely jako Lost Lids, které decimovaly maloměšťáky a nácky. Vznikli HUL, Admi Petersens Arme, Young Wasteners, o něco později pak No Hope For the Kids, Death Token nebo Gorilla Angreb. Všechny tyhle kapely už jsou dnes klasikou a ani jedna (snad kromě Death Token, který taky jako jediný hráli někdy v ČR) už nehraje. Naštěstí ale nedošlo k tomu, že by se z nasraných teeenagerů stali yuppies v kravatách nebo dementi u piva, kteří z nadhledu pohlíží na svou mladickou nerozvážnost. Naopak, ve chvíli, kdy došlo na vyklízení squatu Ungdomshuset, který byl dlouhé roky centrem lokálního (nejen hudebního) hnutí, vyrazili všichni automaticky do ulic a několik dní se řezali s fízlama hlava nehlava. Většina z nich skončila ve vězení nebo v nemocnici a jejich dům už jim nikdo nevrátil. Přesto se tuhle energii podařilo přetavit v nové místo, nový Ungdomshuset.

A právě s jeho začátem je spojen i začátek nové kapely, kterou dali dohromady Tommas (bubeník Gorilla Angreb, provozovatel Kick´n´Punch a Hjernespind a kdysi v pravěku taky bubeník Intensity) a Kasper (ten byl asi úplně u všeho - hrál už v HUL, pak Admi Petersens Armé, Death Token, naposledy v NHFTK a teď má ještě projekt Agro Jive). Tihle dva se spolčili s bývalými členy Hjertestop a vznikli MOONLESS. Kapela, která opět čerpá základní inspiraci v dávné historii rock´n´rollu, ale tentokráte spíše ve starém metalu než punku. Moonless totiž drtí parádní stoner rock a všichni členové si tak plní svůj dávný sen, jelikož vedle Black Flag, MC5 nebo Minor Threat všichni vyrůstali i na Black Sabbath nebo Saint Vitus. Důsledkem toho pak znějí Moonless jako hlučná špinavá a burácivá stoner rock jízda, která ovšem nepostrádá punkové srdce, které tepe natolik silně na to, aby se z toho všeho vytratila potřebná energie a zůstaly jen riffy. Ty tam samozřejmě jsou a jsou smrtící, stejně jako precizní Tommasovy bicí, ale masakrovat vás po celou dobu bude i způsob, jakým jsou zahraný. Ostatně, Black Sabbath, Wino a spol. to ve své době rozhodně neměli jednoduchý a jejich přístup byl víc punk, než většina blbostí, který se tak nazývaj dneska. Moonless drží pochodeň, jejíž plamen k sobě taví dohromady půl na půl vlivy jak starého poctivého metalu, tak původního punku a jak jsme se už měli možnost přesvědčit, šlape jim to neskutečně. Sedmička navíc dodá celému koncertu tolik potřebný silný zvuk, takže lze očekávat, že tentokrát nás to všechny už převálcuje úplně. Nová deska "Calling All Demons" vyšla na Doomentia Records (Hooded Menace, Asphyx, Lahar atd.) a je fakt vražedná.

Moonless jedou celé turné tentokrát po boku svých souputníků BOTTOM FEEDER, kteří jsou s nimi na podobné hudební vlně, která se ale valí lehce pomalejším a brutálnějším sludge tempem. Očekávajte velmi hlučný večer!!!!


HOAX NA SEDMIČCE

10. února 2013 v 11:09 | Banan
HOAX: americké tornádo na Sedmičce


HOAX (USA) + CONTROLLED EXISTENCE + OSAWATOMIE
13.2.2013
Praha, Klub 007 Strahov
Start: 19:30
Vstup: 150

HOAX jsou jako kopanec do ksichtu. A to doslova. Kapela z prostředí nové generace nasraných punks, jež se zformovala v posledních několika letech v New Yorku, je vyhlášená především svými ultradivokými koncerty, na kterých je poměrně snadné přijít k úrazu. Společně např. s Crazy Spirit, Perdition nebo Raw Nerve tak navazují na původní punkový přístup, který byl všechno možné, jen ne plný všeobjímající lásky. Muzika plná frustrace a vzteku jako únik z každodenní reality generovala přirozeným způsobem divoké prostředí, kde mnohdy neplatilo moc pravidel, ale zase se mohl přidat úplně každý fakan z ulice, v čemž bylo a je to největší kouzlo. Když tady byli v létě Crazy Spirit, byla to prostě parta mladejch kluků, který cestovali Evropou v jedněch hadrech, těžkejch botách a bez spacáků, ale jak začli hrát, tak vás to úplně smetlo. Hoax jdou pak v mnoha ohledech ještě dál a jejich muzika je opravdu ultranasranej likvidační hard core/punk s maximálním nasazením. Změt zpětných vazeb je co chvíli rozprášena drtivým a soustředěným náporem ultratvrdých pasáží, při kterých dochází ke ztrátě kontroly. To nejlepší, co nabízela bostonská scéna na počátku 80. let je tady pouze výchozím bodem k ještě větší zlobě a to už je fakt co říct. Hoax si berou trochu i z raných Agnostic Front nebo Urban Waste, případně Void, ale od prvního dema jedou zcela neomylně svojí cestou. Občas mi to celé připomíná srážku SSD, pomalejších věcí od Siege a Das Oath s maximální dávkou nihilismu a fuck you přístupu. Intenzita téhle kapely jasně dokazje, že Hoax v klidu obstojí i bez současného hypu a rozmláceného čela, i když i na to s největší pravděpodobností dojde. Každopádně, jak se můžete přesvědčit na videích níže, stát se může cokoliv. Tak na to buďte připravený.