Říjen 2012

OUTSPOKEN a spol.

22. října 2012 v 13:53 | Banan
OUTSPOKEN v Praze

OUTSPOKEN (USA) + SUFFER SURVIVE (Ger) + DAYDREAM
25.10.2012
Praha, Klub 007 Strahov

Start: 18:00 !!!
Vstup: 250,- kč


Tmavej obal s hradní zříceninou utopenou v padající tmě je to první, co se mi vybaví, když se řekne OUTSPOKEN. Tenhle příběh se začal psát někdy na začátku roku 1995, kdy jsem poprvé držel v ruce desku "A Light In the Dark" a ptal se kámoše, jestli si ji můžu nahrát. Na kazetě TDK pak skončil ještě singl Unbroken a na druhé straně "Bring It Down" a "NY Crew" od Judge. Je to už víc jak 17 let a pořád si to pamatuju do nejmenších detailů. Včetně toho, jak jsem tu kazetu přehrával pořád dokola a nechápal nic. Když jsem si pak "A Light In the Dark" pořídil na vinylu, okamžitě jsem si vyvěsil booklet na nástěnku v pokoji, ještě teď jsou v jeho rozích dírky po špendlíkách. Shodou okolností to bylo ve stejnou roční dobu jaká je právě teď. Přicházející podzim barvil listí na stromech a přinášel melancholii, která se dokonale hodila k hudbě Outspoken. Protože tahle kapela zněla v něčem úplně jinak než všechny ostatní straight edge hard core kapely té doby. Podobně jako Unbroken v sobě měla nervy drásající emoce a zvláštní temnotu, aniž jakokoliv popírala pozitivní podstatu hard core scény té doby. V historii celého tohohle stylu bylo opravdu jen velmi málo kapel, kterým se něco takového povedlo a mě teď napadá, že většina z nich se shodou náhod sešla na té kazetě. Outspoken na ní dotvářeli třetí vrchol trojuhelníku tehdejších přístupů, kdy nebyli sice tak rychlý a destruktivní jako Judge, ani tak metalový jako Unbroken, ale dokázali unikátním způsobem pracovat s melodiemi a dynamikou songů. Každá jejich nahrávka je navíc trochu jiná, přestože mají všechny zcela jasný - originální rukopis. První singl "Survival" s titulní hymnou je vedle "Firestorm" od Earth Crisis možná nejdůležitějším sedmipalcem 90. let, co se týká poselství ohledně práv zvířat a navíc je totálně napěchovaný tvrdým, ale pořád dostatečně melodickým hard corem. Již zmíněné album "A Light In the Dark" je i přes ne úplně dokonalý zvuk, emocionálně jedno z nejsilnějších alb 90. let a finální "Current" je podle mě mezi pěti nejlepšími nahrávkami té doby vůbec. Emocemi nabitý, energický hard core se zvonivými kytarovými melodiemi, tvrdé bicí a typický vokál, při kterém se vám svírá srdce. Do toho texty o nezlomení se a neustálé touze kráčet dopředu, která se každý den střetává s pochybností a deziluzí. Outspoken na téhle desce dokázali propojit ty nejlepší elementy, které HC scéna v 90. letech přinesla a dát tomu všemu navíc neopakovatelnou atmosféru a originalitu. A i když ne všechny nahrávky a kapely té doby přežily zkoušku časem, nedávno jsem měl při poslechu "Current" husí kůži jako v patnácti. To samé pak očekávám i od koncertu, na kterej čekám celej život.

Nemít na tomto koncertě DAYDREAM by bylo rouhání vůči X na tvé ruce... Před koncertem proběhne promítání dokumentu Orange County Hardcore Scenester, proto doraž na kopec opravdu včas!



KANADA MAYHEM

11. října 2012 v 10:48 | Banan
PICK YOUR SIDE míří na Kopec


PICK YOUR SIDE (Kanada) + VIOLENT ACTION (Polsko)
17.10.2012
Praha, Klub 007 Strahov
Start: 20:00
Vstup: 150,-


V Kanadě kdysi existovala kapela Haymaker, která drží minimálně v punkové scéně jeden primát - nepodařilo se jí dohrát ani jeden koncert do konce. Buď někdo rozjel bitku, utrhl osvětlení, čímž zničil elektrickej rozvod, přijeli fízlové nebo prostě a jednoduše do základů shořel klub, jelikož někdo nakoupil pyrotechniku ne úplně vhodnou do sádrokartonové boudy s dřevěným obložením. Po tomto posledním incidentu odmítly všechny kluby v Kanadě mít s Haymaker cokoliv společného a tak se halda ohořelejch trosek a houkající hasičská a policejní auta stala epitafem jedné skvělé kapely. Otázka, proč Haymaker nehráli dál třeba mimo Kanadu je na místě a odpověď na ní je jednoduchá. Všichni členové téhle kapely byli v té době v podmínce většinou za lehčí delikty způsobené koncertníma karambolama a tak nemohli opustit stát Kanada. Vyjímkou byl až do této doby kytarista Christian, který dvakrát navštívil Evropu jako člen Cursed a od jejich posledního koncertu v Holandsku už ho nikdo nikdy neviděl. No a teď po letech se konečně dostalo i na frontmana Jeffa Beckmana, který vyráží na svou první evropskou expedici s kapelou PICK YOUR SIDE, kde se sešel se členy další kanadské brusky Fuck the Facts. Po již zmíněných Cursed a Ruination (kteří hráli na Sedmičce někdy v roce 1999 myslím) je to tak teprve třetí kapela z kultovní Hamilton Hard Core líhně, která k nám zavítá a je se tedy opravdu nač těšit. Pick Your Side totiž jedou přesně v kolejích legendárních kapel z téhle oblasti, z nichž většina sice neměla úplně dlouhého trvání, ale za to za sebou zanechaly naprosto nesmazatelnou stopu. Left for Dead (kde hrál právě i Jeff), Swarm, Acrid, Countdown to Oblivion atd. jsou jména kapel, které svým přístupem redefinovaly pojem brutální hard core/punk a Pick Your Side na ně navazují s plnou parádou. Od začátku do konce je to typicky kanadská rychlá rubanice, která ve chvíli, kdy přejde do středního tempa, automaticky způsobí náběh na slam dancing ať jste zrovna kdokoliv. Nejvíc se to logicky podobá asi tomu, co dělali právě Haymaker, a to zejména na lo-fi singlu "Fuck America", kdy to všechno řízli břitkým a řádně primitivním thrashcorem a nacpali vám to do prdele. Tam to ještě víc zarazil Jeffův totálně nekompromisní vokál, který se stal doslova trademarkem, který poznáte prostě okamžitě a který udává tón i v Pick Your Side. Ti v sobě mají přeci jen o malinko více metalové inspirace a jejich hudební rukopis je možná lehounce sofistikovanější, nicméně berte to fakt s rezervou. Je to v tom pořád ta smrtící dávka hrubosti a násilného odéru, který dělal z koncertů Haymaker válečnou zónu a právě proto je to tak strašně dobrý. Něco podobného už z hc/punku pomalu ale jistě mizí pryč a tak máte jednu z mála možností, jak to zažít na vlastní kůži.

http://www.facebook.com/pickyourside
http://pickyourside.bandcamp.com/album/let-me-show-you-how-democracy-works
http://violentaction.bandcamp.com
http://www.youtube.com/watch?v=iuaa7-yZIVc

VIVA LE NOISE

2. října 2012 v 14:44 | ...
Moc sem teď nepíšu. Souvisí to hodně s tím, že jsem zase začal psát víc recenze na czechcore. Tak nějak věřím, že to má smysl a tak směřuju energii ohledně psaní o muzice hlavně tam. Nechci aby byl ten web mrtvej stejně jako (ne)reakce na něm. Skoro mi to občas připadá jako bych si psal sám pro sebe, jakoby si nikdo nic nemyslel. Ale i to je možná důvod to nevzdat. Ale i tady se určitě brzy objeví nějaký bizarní zažitky. A když už je řeč o bizarních zážitcích, tady je pozvánka od Dava na akci, u který je už dopředu zcela jasný, že tenhle terminus technikus naplní dokonale.


Vážení,
příští sobotu děláme s naší bezva partou čtvrtý díl putovního cirkusu - HLUCHOVÁNKY. Trochu jsme se hecli a vrátili ideu tam, odkud původně vzešla. Jak asi víte, všichni jsme vyrůstali v prostředí ožralé Prahy. Fascinovaly nás příběhy invalidních sourozenců a ačkoliv systém nad náma všema dávno zvítězil, pochodeň je nutný nýst dál. Když se koukám zpátky, každý hluchovánky byly fajn, ale nejvíc asi ty první dva roky na Miladě. Další ročník byl v klubovně, to bylo sice super, ale už to nebylo bůhvíjak divoký a nespoutaný (do smrti nezpomenu scénu z Milady: ožralej bugrr s hubou obalenou od kusů kuřecího masa, žere z misky zbytky kočičího žrádla a nějakej anarchista mu k tomu přizvukuje a hrozně se chechtá: tyvole, ty žereš žrádlo našim kočkám!!!). Pak byly desítky běžnejch koncertů, některý uvíznou, některý se zarejou hluboko, některý prolítnou a člověk na ně s dalším ránem zapomíná. Je to takovej zajetej rituál, kterej je bohužel častokrát nudnej, protože institucionalizovanej. Člověk si ale musí umět udělat radost a snažit se věci dělat pořád jinak, překvapovat se! A možná proto letost zase trochu jinak: venku, na agregát, pod širým nebem, kousek od kamenolomu v areálu rozpadlý vápenky.
Jako první zabuří Jsoucno - pokud jste neslyšeli, postačí vám tato informace: skvělá podzemní hudba. Čtyři nýmandi, smrad zatuchlý plísně z garáže, pot a chlast. Estetizace všeho, co vás k hudbě přivedlo a co v ní stále všichni hledáme: zpětný vazby, skřípění, nedorostlý a rozpadlý struktury, laciný aparáty a kytary z blešáku na Kolbenově ulici. Tomáš l Palucha jsou skutečnej skvost. Krásnej, vybroušenej tvar. Klidný, monotónní vybrnkávání, minimalismus, jak ho tady nikdo nedělá.
David s Veronikou - to je duo z Veena a Nod Nod. Více komornější, intimnější, strohost je možná to správné slovo. Pokud jste v poslední době viděli Nod Nod, máte asi představu, o jakou nervní disciplínu půjde. Palahniuk asi není třeba příliš představovat. Hardcore punk v tom nejlepším slova smyslu. Zběsilej šílenec za mikrofonem a v pozadí armáda psích vojáků připravená plnit rozkazy destrukce.
Na závěr jsme museli po léčebnách, špitálech a pražskejch čtyřkách posbírat poslední žijící pravěký lidi. Skutečný primitivisty a nefalšovaný magory. Děti deště ve spojení se starou industriální partou Paprsky ing. Garina. Hromada šrotu, vojenské uniformy, deklamace a zběsilej hluk. Když jsem je viděl v Crossu, měl jsem vyhoukáno na půl roku dopředu a kalhoty mi málem uletěly.
Na místě bude nějaký vegan jídlo, teplý nápoje aj teplý lahváče. Vemte si ale určitě i nějaký pití s sebou! Máme taky takovou kacířskou myšlenku a prosbu na vás: vzhledem k tomu, že Paprsky budou hrát poslední, bylo by skvělý, kdybyste si všichni přinesli kusy kovu, železa a šrotu a postupně se k nim všichni přidáme (oni o tom sice nevědí, ale určitě se nebudou vzpírat). Mohla by to bejt skutečná hluková bohoslužba!
Do Dalejskýho údolí se dostanete Metrem B (zastávka Luka), dále autobusem 249 nebo 256 na zastávku Slatinová. Odtud po fáborkách a šipkách až na místo. Začneme zhruba v pět. Pokud bude pršet, celý se to přesune do nedalekýho tunelu, kterej vede přímo k lomu. Po desátý se bude možná promítat film, nebo prostě zapálíme oheň, vytáhneme akustiky, bude se kecat, chlastat, hrát a řvát!
Tak ahoj v sobotu!
dav