Je to všechno smutný i veselý zároveň. Za poslední měsíc a půl jsem měl to obrovský štěstí, že jsem mohl být součástí naprosto úžasných setkání, jež mě nabily obrovskou dávkou pozitivní energie a, nebojím se toho slova - víry. Zároveň, ale také jasně ukázaly, že něco se pravděpodobně změnilo už navždy a je potřeba to tak brát a brečení je pouze cesta k sebelítosti, která ve finále pohřbí úplně všechno. A není nic horšího než přehrávaná zhrzenost. Protože s tím, že člověk někdy prohraje, lidi ho nemaj rádi a nebo ho nechápou, se musí v punku tak nějak počítat.
A tak říkám, že všechno je tak, jak si zasloužíme. Všechno je v pořádku.
Nejlepší věci za poslední dobu. Bez pořadí.
Koncerty Unbroken, Noothgrush, Obits - hlavně díky tomu, jaký to byli lidi.
Je to vlastně skoro až neuvěřitelný, všem už táhne na 50, trmácí se Evropou namačkaný v dodávce a jejich chování je nesrovnatelný s jakoukoliv mladou partou. Každá ta kapela je úplně jiná, ale jedno mají společný - 100% věří tomu, co dělají, peníze jsou pro ně až na posledním místě a jsou to hodný a skromný lidi, kterým zůstalo punkové srdce. Jsou důkazem, že to jde.
Koncert Mundo Muerto. Vyjímka potvrzující pravidlo o mladých kapelách. Hned jak jsem je poprvé uviděl, bylo mi jasný, že je všechno v naprostém pořádku. Jsou to vřelé, v pravém slovasmyslu šťastné povahy, kterým hraje na tváři neustále úsměv. Už opravdu dlouho jsem nepotkal lidi s tak přirozenou pozitivní energií, která vás ale nijak neobtěžuje, protože je naprosto čistá. Když odjížděli, připadal jsem si, jakobych je znal celý život a to jsme spolu strávili jen pár hodin. Samotný koncert pak netřeba komentovat. Tohle je punk.
Koncerty na místech jako je Hella, Čermná u Sušice a podbné. Tedy akce na zapadlých místech, vesnicích, loukách, lesích, stodolách, barácích, sklepech a nevím, kde ještě. Možná je to jen moje zdání, ale mám pocit, že tohle se děje jen tady, že je to naprostý specifikum, který nemá jinde obdoby a já se jen zkláním v nekonečné úctě před všemi, kteří se do podobných akcí pouštějí. Jejich nadšení pro věc je něco, co mě nepřestane nikdy fascinovat a hlavně díky nim a jejich enthusiasmu cítím, že to všechno má pořád smysl. Na těhle koncertech jsem doma, to je punk, kterému věřím. Návrat ke kořenům, protože nic jiného nám už nezbývá.
Strašně mě těší, kolik je v současné době v ČR a na Slovensku skvělých kapel a různých projektů a to absolutně napříč styly. V drtivé většině případů, pak tyhle totálně stylově rozdílný kapely hrajou společné koncerty a nikdo s tím nemá problém. Možná to vidím až moc růžově, ale mám prostě takový pocit.
Desky Tragedy, Saint James Society, Esazlesa/5 Seconds to Leave, Kora Et Le Mechanix, Nate Hall, Terrible Feelings, De Høje Hæle, The War Goes On, Generacion Suicida a mnoho mnoho dalších.