Březen 2012

OPRVDU, ALE OPRAVDU POVEDENÁ AKCE

30. března 2012 v 12:16 | Banan
Včera proběhl historicky první koncert kapely VÁCLAV KLAUS, u čehož jsem rozhodně nemohl chybět. Jednou se o tom budou vyprávět legendy, ve stylu "jó tenkrát, když měli Václav Klaus první koncert, tak jsem tam byl". Klubovna byla solidně zaplněná a nějak po osmé už registruju na podiu obrovské zelenomodré číro, které vypadá jako zakoupené v hračkářství či obchodu s žertovnými suvenýry, což je konstatování, které se dá občas vstáhnout i na jeho majitele, hehe. Zazní první slovo uvítací věty, kterou nemilosrdně zardousí kytarová vazba a už to jede. Můj předpoklad, že se bude jednat spíše o recesistickou záležitost je nabourán velmi solidní porcí klasického power violence na dva vokály, který se nezdržitelně valí vpřed. Dezolátní energie vycházející s životní reality zůčastněných tomu dodává totální punkovej šmrnc, což v kombinaci s pomalejšími ubíjejícími výjezdy tvoří naprosto parádní a v rámci stylu originální molotovův koktejl. K tomu názvy skladeb jako "Poslední Kasparovův Šach Mat" a výraz pana Majera ve stylu sociopatického zabijáka, který ovšem praktikuje nejvíc v pauzách mezi songama, hehe. Myslím, že zhruba tak po 12 minutách celý spektákl končí a já musím smeknout - na první koncert to bylo fakt hodně solidní i po hudební stránce a za pár měsíců to může být totální poprava. Tak jen kurva vydržet!

Po velmi krátké pauze se najednou na podiu zjeví 4 introverti, nějak se pozapojujou do přichystaného aparátu,zprovozní efekt na mikrofon a bez varování spustí. Hrubej zvuk a hned od začátku totálně nadoraz! Po prvním minutovém songu zpěvák zařve, že jsou WITCH CULT z Anglie a vlítnou střemhlav do dalšího výsypu. Opět power violence staré školy, pomalé pasáže se střídají s epileptickýma klepačkama, do toho naefektovanej vokál, kterej z toho v některých momentech dělá solidní psycho a totální útok na podvědomí. V sále je docela tma, vzduchem začínají lítat těla tanečníků a přichází katarze, jelikož někteří členové promotérského týmu už ten přetlak nemůžou vydžet. Nejednou je vše v chaotickém pohybu, stejně jako muzika. Opět po nějaké necelé čtvrt hodině vše končí jak začalo, já se vymotávám ze sálu a nabírám dech.

Než se stihnu nějak víc zorientovat, slyším opět bicí a kytaru, předzvěst to jakési zvukovky. Je to asi po 5ti minutách od skončení poslední kapely, nicméně když vlezu zpátky před podium, zjišťuju, že na něm jsou již opravdu připraveni na odpálení BEARTRAP. Byl to asi nejrychleší changeover, co jsem kdy viděl, asi i proto, že basák prostě jen zůstal tam kde byl, kytarista si jen přelezl za bicí a přibyli tak vlastně jen jiný otrhanec na jeho místo a zpěvák. Mohlo se jet dál a taky že jelo. Vlastně úplně stejný model, jen zase trochu jinak zahranej, divočejší frontman a basák tentokrát neváhal a skočil do lidí i s basou po pár vteřinách. Kotel se rozjíždí na plné obrátky, chaos na podiu i pod ním pokračuje a sílí. V jednu chvíli říká zpěvák, aby šli lidi víc dopředu a ti, co jsou v první řadě všichni skočili z podia. Než si stihnu uvědomit, že jsem v řadě druhé, přistane mi na hlavě Vojťák společně s Davem, následován v těsném závěsu Himalájem. Pak zas basák do lidí, za ním zpěvák, opět ti tři psychouši, někdo ztratí rovnováhu, pár lidí popadá na zem, další mají pocit, že se rozjela hromada a přiskakujou na ní. Totalní destrukce. Tentokrát to celé trvá opravdu už celých 15 minut a je zas konec. Pak přijdou ještě dva přídavky a je úplné finito. Hodinky ukazují, něco málo po deváté a mě dochází, že koncert, kde hráli 3 kapely, trval něco okolo 45 minut. Přesně tak to má podle mě být! Opět se motám ven a říkám si, že díky podobným akcím mi dochází, proč má punk pořád takovou sílu, když se to správně nastaví - protože je to fakt kurevsky parádní únik od snobů a různých debilů a možnost si to udělat úplně po svém. Občas mívám pocit, že už to umřelo, ale neumřelo. A za to fakt obrovskej respekt!

CHYSTANÉ KONCERTY

27. března 2012 v 15:20 | Banan
Přišlo jaro a tak myslím, že nastal ten správný čas na ohlášení chystaných koncertů pod taktovkou Mr. Banana Industry. Klasicky je to zase jen první nástřel, podrobnější info přijde časem. Tak jo, jdem na to:

10.5.2012
NOOTHGRUSH (usa) + ALDEBARAN (usa) + JUCIFER (usa) + MÖRKHIMEL
Klub Final, Žižkov
Start: 18.00 přesně!!!!!!
Vstup: 250

Další ze splněných snů. Noothgrush poslouchám od puberty a byla to jedna z těch kapel, která mě zanechela ve stavu totálního zmatení. Po všech těch klasických hard corech mě najednou uzemnilo hrubé pomalé zlo a bahno s nemocnou náladou, ale zároveň jasně punkovým rukopisem. Společně s Man is the Bastard a Corrupted jsou Noothgrush absolutní základ tohoto stylu a nedokážu si zatím moc představit, co se bude dít naživo. Do Evropy navíc přijíždí úplně poprvé, pouze na 7 koncertů a ve společnosti Aldebaran, kde hrají bývalí členové Wolves in the Throne Room. V Praze se k tomu ještě potkají s Jucifer (Relapse/Alternative Tentacles) a legii zkázy doplní Mörkhimel, v té době už pravděpodobně s novou deskou venku.
Celý koncert začně opravdu přesně v 18.00 a kapacita je omezená na 100 lidí. O rezervace či info pište na: xmr.bananax@seznam.cz

23.5.2012
OBITS (usa) + FETCH!
Klub 007 Strahov
Start: 20:00
Vstup: 250

Rick Froberg se vrací zpátky na Sedmičku v čele totální party sympaťáků v letech. Málokterá kapela má takové charisma jako Obits a marně pátrám v paměti, kterou kapelu jsem si za poslední roky více oblíbil. Aktuální deska "Moody, Standart and Poor" vyšla opět na Sub Pop a opět navazuje na to nejlepší, co Rick kdy udělal z Drive Like Jehu nebo Hot Snakes. Za bicími teď navíc sedí Alexis z Soulside a GvsB a tak se dá zase očekávat famózní koncert, který opět proběhne ve spolupráci se Silver Rocket a Scrape Sound.

8.6.2012
THOU (usa) + RESSURECTIONISTS (de) + HEXIS (dk)
Klub 007 Strahov
Start: 19:00
Vstup: 200

V kooperaci se Silver Rocket a Revenge of the Nerds se chystají po roce vyplenit Sedmičku Thou. Minule si to postavili všechno pod poduim a předvedli něco, co se naposledy povedlo Reversal of Men někdy v roce 2000. Abslotní zlo zahraný na hranici možností. To samé lze očekávat i teď, kdy jedou turné po boku německých brutalistů Ressurectionists a v Praze se navíc potkají s Hexis, kteří hrají parádní mix hard coru a klasického black metalu. Celý koncert je navíc benefiční pro ALF.

18.6.2012
MUNDO MUERTO (usa) + LAKES (austrl)
Dejvická Klubovna
Start: 20:00
Vstup: 150

Ve chvíli, kdy jsem se vzpamatovával z desky "Entre el Kaos" mi přišla nabídka na jejich koncert a já skákal radostí. Tohle je přesně ten typ kapely, který je na koncetě absolutně smrtící. Parta latinos žíjící v Los Angels a neseroucí se s ničím. Výsledkem je nasraný a těžce destruktivní hc/punk ve španělštině, který zní jako mix Los Crudos a Talk is Poison. Řízením osudu se Mundo Muerto v Praze potkají s Lakes z Austrálie, kteří hrají temný punk trochu ve stylu Total Control.

Tak, to je do prázdnin prozatím vše. Ještě telegraficky, co se chystá do budoucna, aby jste byli v obraze:

19.7.2012
ROSETTA (usa) + KINGS DESTROY (usa)
Klub 007 Strahov

9.9.2012
DE HOJE HAELE (dk) + host
Café Na Půl Cesty

18.9.2012
XAXAXA (mk) + host
Café Na Půl Cesty

16.10.2012
PICK YOUR SIDE (can) + VIOLENT ACTION (pl)
Klub 007 Strahov

AUSTIN LUCAS + ODEUR DE VIOLETTES

20. března 2012 v 21:10 | Banan
AUSTIN LUCAS se vrací do Práglu

AUSTIN LUCAS (USA) + ODEUR DE VIOLETTES
22.3.2012
Praha, Klub 007 Strahov
Start: 20:00
Vstup: 150,- kč


Austin Lucas se vrací do Prahy. Tentokráte na svou domácí půdu, do klubu 007, kde začínal, a který má speciální místo v jeho srdci. Když stál před lety na začátku své úspěšné sólové dráhy, byla to právě punková komunita okolo tohoto legendárního místa, která se mu, přes lehké počáteční rozpaky, stala silnou oporou. V té době přeci jen ještě nebylo úplně běžné, aby čeští punkáči a crusteři poslouchali folk nebo country. A právě to dokázal Austin změnit. Díky backgroundu v punkových K 10 Prospect a především crustové úderce Guided Cradle měl svou pozici přeci jen trochu ulehčenou a využil toho dokonale. Hlavním důvodem jeho úspěchu ale podle mě stejně byla jeho odzbrojující síla, která se tentokráte transformovala do neuvěřitelně křehkých a přitom tak uvěřitelných skladeb, jež hrál Austin jen na akustickou kytaru. V jeho hlase se pak spojila pokora i touha a v některých momentech se vám tajil dech. Austin se navíc nikdy nebál zpívat naprosto otevřené a velmi osobní výpovědi o lásce, o svých bolestech a pochybnostech. Spousta podobných témat velmi snadno zklouzne k patosu, ale v jeho případě vám to pomáhá porozumět vlastnímu životu bez toho, aby jste museli poslouchat něčí mentorování. Jedno velké srdce prostě jen hraje a zpívá tak, jak to cítí, vy posloucháte a další slova jsou úplně zbytečný. A stejný to bude i teď na Sedmičce, tím spíš, že bude Austin půl metru od vás.

www.austinlucasmusic.com
odeurdeviolettes.bandcamp.com/album/kthxbye

RISING + KONTROLL

15. března 2012 v 23:13 | Banan

RISING (dk) + KONTROLL
19.3.2012
Café Na Půl Cesty
Start: 20:00
Vstup: dobrovolný

Dánská kapela Rising je jednou z nejnadějnějších kapel současné evropské scény. Jejich poslední deska "To Solemn Ash", která vyšla na Exile on Mainstream (např. Wino, Enablers, The Hidden Hand) přináší nálož desti temných skladeb, postavených především na smrtících kytarových nápadech a nekompromisní rytmice. Současná podoba Rising se hodně blíží kapelám jako Mastodon, Baroness, Kylesa nebo High on Fire, ale mají v sobě víc přímočaré punkové energie, aniž by rezignovali na pestrou strukturu songů, kde se jednotlivé nápady proplétají do dokonalého celku, jež vás prostě smete. Skvělé je, jak si kapela jen ve třech lidech dokáže udržet po celou dobu obrovský tah spodního proudu tvrdých riffů a přitom znít v některých momentech až nepochopitelně melodicky. Lví zásluhu na tom má i naprosto suverénní vokál zpěváka a basáka Henrika, který skvěle dotváří osudovou atmosféru, která ze současných Rising přímo sálá. A podle mnoha ohlasů na koncerty téhle kapely, je jasné, že jim to naživo hraje jako o život a my se tak máme na co těšit i díky tomu, že to bude bezpochyby nahlas. Večer otevře bratrské duo Kontroll z Kolína, vstup bude dobrovolný a přijďte prosím včas, končit se musí uderem desáté. Uvidíme se v pitu.

http://rising.bandcamp.com/
http://kontroll.cz

ŠTATL HAIKU

12. března 2012 v 14:43 | Banan
Byl jsem o víkendu v Brně. Sobotní akce na Yachtu slibovala super zážitek a tak jsem pěkně postaru sedl na vlak a vyrazil. Po příjezdu proběhl oběd v restauraci Kupé (dporučuji!) a obligátní kávička, ta už ve společnosti slovutného Jirzophóna. Poté nákup, abych něčím mohl přispět na společný hodovní stůl a krátce po šesté přesun na Yacht. V patře už bylo rozprostřeno mnoho dobrot, z nichž mě nejvíce zaujala kombinace uzeného tofu, červené řepy a cukety, poskládaná podobně jako špíz. Skvělé bylo i sojové maso na pivu od Toma Hell a v neposlední řadě chlebíčky od Romči a Jožky. S plnou pusou se snažím komunikovat se spoustou známých, čas příjemně plyne, pár metrů od jídla se připraví improvizovaná přednášková místnost a Ctib se se svým typickým šarmem pustí do vyprávění o Vrahu. Ještě před tím, ale musím okřiknout osazenstvo hospody, které totálně ignoruje, že chce někdo někomu něco sdělit a dál pokračuje v hlasitém hovoru a hulákání - přednáška nepřednáška. Někdo se tam obořil, že co se divím, že jsem přece v hospodě a měl jistě pravdu. Na druhou stranu bych očekával, že punks (kterých tam bylo 99%) budou mít v sobě alespoň elementární slušnost a těch 40 minut se prostě vydrží bavit potichu. Přijde mi v určitém ohledu fakt smutný, že je potřeba na někoho řvát, aby nerušil, protože mám pocit, že je to naprosto jasný a utomatický, zvláště když přednáška byla pevným programovým bodem celého večera. Každopádně potom už to bylo ok a za sebe musím říct, že se mi i hodně líbilo Ctibovo povídání, které doplňoval ještě Ondřej. Byl jsem na Vrahu mnohokrát, ale nikdy jsem vlastně úplně nenahlédl pod pokličku samotného fungování a tahle exkurze byla opravdu super. Stejně jako samotná historie a nastínění případné budoucnosti. Líbilo se mi i zapojení posluchačů, padlo pár dobrých dotazů, na konec přišel nějaký ten bulvár a mohlo se jít na muziku. Já jsem do sálu vstoupil ve chvíli, kdy začínali Prügelknabe a jejich několika minutový výpad mi odfoukl čepici. Skvěle sehraný power violence se zabijáckou výbušnou energií. Navíc obdivuju jak Skulda zvládá při té kanonádě ještě zpívat. No v neposlední řadě se mi zamlouvá, že to kluci moc nenatahujou, je to takovej blitzkrieg a tak to má v tomto stylu být, aby byl dopad co nejničivější. Pak na to jdou Tomorrow´s Hell, které vydím po hodně dlouhé době. Spokojeně dávám celý set, valí to jak hovado a Kubáncův vokál je neskutečný, nechápu, kde se to v těch 35 kilech živé váhy bere, hehe. Fakt dobrej set, taky ne zbytečně dlouhej, ale za to těžce stylovej. Trochu to narušuje jen Kebičovo hip hopové triko Moscow Death Brigade, za to má ale můj největší respekt. Následující See You in Hell jsem strávil v politicko-ideologické debatě s Karlem Urbánkem, při které jsme si vyříkali spoustu věcí a jsem za to opravdu rád. Akt usmíření vyvrcholik tím, že jsem si lízl s lahve jeho rašelinové whiskey, čímž jsem v jeho očích doufám definitivně ztratil punc dogmatického straight edge, hehe. Zpátky do sálu se vracím přesně ve chvíli, kdy startují Telefon a je to dost možná nejlepší koncert, který jsem zatím letos viděl. Oproti Praze pár týdnů nazpět je tady nedoprovází technické problémy, mají nastavený skvělý zvuk a je to neskutečná jízda. Jak tak na to s otevřenou hubou koukám, tak mi dochází, že takhle nějak to muselo být, když všechny ty legendární kapely ze 70. a 80. let měnily lidem životy. Telefon v sobě mají přesně tuhle sílu, hrají skvělou muziku, která má co říct, jejich originalita se nijak netluče s podstatou punku a já být patnáctiletej fakan, tak mě to prostě složí a hned druhej den zakládám punkovou kapelu. A navíc se mi zdá, že s přibívajícím věkem, jsou lepší a lepší! Následuje Vocatio Interna, které jsem ještě naživo neviděl a tak jsem dost zvědavej. Jejich show začíná už před tím, než začnou hrát, kdy se Skulda pomocí gestikulace a peprné ostravštiny snaží přinutit zbytek kapely, aby se něco začalo konečně dít. Je to celkem vtipná podívaná, slovenská část část úderky je lehce zmatená a mimo, ale když to konečně spustí, tak je to nářez jako hovado. Nejvíc mě asi překvapila tvrdost a hudební destruktivnost, které je dosaženo pouze za pomocí jedné kytary. Ta solí opravdu zajímavé nápady a bubeník s basákem to drží pohromadě. Stejně jako v případě Tomorrows Hell i tady vládne vokalista smrtícím projevem a dílo zkázy je tak dokonáno. Vocatio Interna i přes hendikep lehkého drogového opojení zatloukla solidní porci hřebíků do hlavy a já si pak chvilku lámal hlavu tím, jak by to asi znělo, kdby nebyli tak zhulení, hehe. Úplný závěr patří Ruidosa Inmundicia a Yacht je opět vzhůru nohama. Kapela se do toho pustí střemhlav, bubeník to neskutečně rube, lidí lítají vzduchem. Kdo by to byl kdy řekl, že spojení horkokrevného Chile a Rakouska přinese takovou smršť. Jako tečka parádní, ale tím tenhle report nekončí. Chtěl jsem ještě napsat, že si v současné době podobných akcí fakt vážím. Sestava kapel byla super, pestrá a přitom vyvážená. Nápad s jídlem i přednáškou není zajisté nijak objevný, ale obojí celou akci posunulo zase někam jinam, navíc to byl benefit na smysluplnou věc a líbil se mi i nápad lepit na zdi různé texty, však jsem na tom záchodě strávil asi 20 minut. Večer končí u Jirzy pítím čaje, poslechem The Cure a také singlů Old Firm Casuals, oi kapely, kde se sešel Lars Frederiksen z Rancid a Casey z Yaphet Kotto/Never Healed. Dalo mi celkem práci je sehnat a povedlo se to až díky Voltage a hlavně Pájovi, který mi je donesl právě na Yacht. Geniální věc, ale o tom zas až někdy příště.