Prosinec 2010

DESKY ROKU 2010

31. prosince 2010 v 13:52 | Banan
Jasně, nic jiného to být nemohlo, poslední letošní příspěvek na tomhle blogu prostě musí být desky roku. Na Silver Rocket žebříčcích se pak objeví úplně jinej seznam, ale to je naprosto v pořádku. Nejsem totiž z těch, co mají problém dát dohromady třeba jen 5 dobrejch desek, co letos vyšly a jsem na to hrdej. Tak pojďme na to.

1. CARRIER - "Blind to What´s Right" (Deathwish)

2. OBSTACLES - "Dividual" (Play/Rec)

3. MOHORAM ATTA / THOU - "split" (Halo of Flies)

4. BARN OWL - "Ancestral Stars" (Thrill Jockey)

5. HJERTESTOP - "Musik for Dekadente Orer" (Kick´n´punch)

6. CROW - "The Beating of the Wings of Destruction" (Prank)

7. STRAIGHTJACKET NATION - "Cheap Kicks" (Shortfuge)

8. ACEPHALYX - "Aporia" (Prank)

9. SWEET APPLE - "Love and Desperation" (Tee Pee)

10. THE SIGHTS - "Most of What Follows is True" (Alive)

Naprostá většina těhle desek se dá v pohodě sehnat, tak do toho.

Díky za podporu a držte se.

Miloš Frýba - R.I.P.

LÉČBA ŠOKEM

29. prosince 2010 v 16:04 | Banan
Končí rok 2010. Ať děláte, co děláte, nějaké rekapitulaci se stejně neubráníte a jelikož rekapitulace má vždy pár kroků za sebou sentiment a sentiment má pár kroků za sebou smutek, je jasné, že to bude zase trochu bolet. Ale co už kurva, zhluboka se nadechnem a vrhnem se do toho opět po hlavě. Celkem si uvědomuju, že kecy o stárnutí můžou znít od někoho komu je 31 trochu jako blbost, ale na druhou stranu, na podobné nálady máte asi právo v každém věku. A vždycky mi udělá radost, že v tom nejsem úplně sám, zvláště, když je to podáno alespoň trochu vtipně a servírováno způsobem, který mi sedí. Teď se to skvěle povedlo Alu Burianovi v posledním čísle Fullmoonu. Je to asi jedinej článek, kterej jsem dočetl do konce, ale je boží. Vlastně se jedná o recenzi na koncert Les Savy Fav v Berlíně, která se ovšem tím nejlepším způsobem zvrtne v psaní o tom, jak kapely stárnou a fanoušci chtějí být neustále dokola šokováni. A že v tom je zcela jasnej a přirozenej rozpor. Nepamatuju si toho asi tolik, co Al, ale pamatuju si hodně. A asi prototo tak chápu o čem a proč píše. Tady je několik úryvků.

"Živá show je teď jejich hlavní devizou. Ukazují tím, že pořád ještě jedou. Problém je, že nevypočitatelným, nevyzpytatelným šílencem, můžete být jen po určitou dobu. Pak to lidi začnou očekávat. "Slyšel jsem, že ten zpěvák fakt divokej", říkají lidi, co je vidí poprvé. "No, byl o dost divočejší, když jsem je viděl poprvé", říkají dlouholetí fanoušci."

"Neobviňujte kapelu. Jen se chovají přiměřeně svému věku: třicátníci s prací, ženami a dětmi. "Here I slip past 35. I´m so broke and I´m so tired," zpívá Harrington v Root for Ruin. Naživo je to pořád akční chlápek, mění outfity uprostřed písniček, prodírá se davem za řevu jen velmi přibližné varianty textů. Show zakončuje zavěšený hlavou dolů z balkonu, zatímco mu pár velmi nervózních návštěvníků koncertu drží nohy."

"Možná jen zažívám to, co zažily všechny  generace přede mnou: ten nepříjemný pocit, když se rebelie stává rituálem. Ne, ta kapela za to nemůže. Vlastně bych to svedl spíš na publikum a na všechna rock´n´rollová publika před ním. Vaše požadavky jsou nesmyslné, samolibě chcete šok."

Je to fakt docela zvláštní, jak se Alovi povedlo vystihnout spousta věcí o kterých se moc nemluví.
Jsem přesvědčen, že je to hlavně tím, že to těch posledních 20 let opravdu žije a ne si o tom jen čte na internetu. Zkuste to taky, možná pak spoustu věcí uvidíte jinak a jiné konečně pochopíte. A když ne? No, to se nedá asi nic dělat.

NIGHTMARE BEFORE CHRISTMAS

23. prosince 2010 v 11:29 | Banan
Včera ještě dorazila várka nových desek a taky Des Ark. Tady je aktuální playlist:

1. DES ARK - "Dont Rock the Boat, Sink the Fucker" (Lovitt)
Já se včera zamiloval. Když jsem si pak v noci a dneska ráno pouštěl tuhle desku, pochopil jsem, že je to navždy.

2. QUEST FOR FIRE - "Lights from Paradise" (Tee Pee)
Ty vole, nový Tee Pee, tahle firma vydává fakt nepochopitelný věci. Tohle je dokonalej psychadelickej rock s lehkou dávkou stoner postupů a totálně uhrančivou atmosférou. Jo a na bicí tam hraje bubeník z Cursed.

3. JESU - "Heart Ache/Deathroned" (Hydra Head)
Nádherné vydání na Hydra Head, které kombinuje ztracené ep "Deathroned" z roku 2004 a Heart Ache. Dokonalý obal a samozřejmě skvělá muzika, ideální pro mrazivé dny někde na samotě.

4. ANGELS OF LIGHT - "We are Him" (Young God)
Tohle není sice novinka, ale zase je to totální maso.

5. DESCENDENTS - "Cool to be You" (Fat Wreck)
Zatím poslední album těchle punk nerdů. Táhne jim na padesát a pořád to zní, jako by jim bylo dvacet. Nechápu.

REKOMANDO PLAYLIST

21. prosince 2010 v 21:48 | Banan
Vytvořili jsme s HT v Rekomandu neporazitelné duo, které je schopné splnit jakékoliv vaše přání. Od kafe (rekord je 6 konvic za jeden den) až po přání typu "dobrý den, chtěl bych takový průřez alternativní scénou". Dva povolanější a lépe sehrané sympaťáky s lehounkou a roztomilou dávkou chaosu byste našli skutečně jen těžko, tak se před vánocema ještě stavte, jsou tam fakt zabijácký desky, knížky a spousta dalších věcí. A zejtra je tam Des Ark, což je ideální příležitost vidět skvělej koncert a něco si koupit. My tam budem taky. Tady je playlist některých zásadních věcí, které tam poslední dny solíme, berte je klidně jako doporučení.

1. STRIKE ANYWHERE - "Iron Front" (Bridge 9)
Bez přehánění jedna z nejlepších hc/punk desek posledních let. HT se tomu sice trochu ušklíbá, ale já jsem schopen to poslouchat pořád dokola. Našláplý a hitový jak hovado, se skvělejma textama a třaskavým zvukem. Za pár let to bude klasika. Jsem pořád hc kid.

2. SLINT - "Spiderland" (Touch and Go)
Honza dneska někomu říkal, že tahle věc patří do top 5 jeho nejoblíbenějších desek vůbec.
Naprosto to chápu.

3. TV ON THE RADIO - "Desperate Youth, Blood Thirsty Babes" (Touch and Go)
Deska, která s přehledem přežila zkoušku časem. První regulérní album z roku 2004, kterým Tv on the Radio ukradli spoustu srdcí. Naše byla mezi nimi a i po letech to tam pořád je.

4. AGNOSTIC FRONT - "Victim in Pain" (Bridge 9)
Yes! Reedice prvního alba AF, navíc s prvním singlem jako bonus. Ani stopy po pozdějších metalových vlivech, tohle je čistokrevná hard core jízda od začátku do konce, kde jeden hit střídá druhej. Bez diskuze absolutní základ!

5. BLACK OX ORKESTRAR - "Nisht Azoy" (Constellation)
......................masakr...................

KLIKY, AMERIČAN, MATKA, EVIDENCE A MRÁZ

13. prosince 2010 v 22:51 | Banan
Dneska byl první den po dvou týdnech, kdy jsem zase mohl cvičit. Nevím, jestli to bylo jen začátkem nového týdne a faktem, že mám konečně relativně volno. A i když mi to i tak stálo ráno (no, spíš dopoledne) trochu přemáhání, nakonec jsem to zlomil. Žíla na čele mi naběhla okamžitě a byla to větší fuška než obvykle. Pocit vítězství na konci byl ale taky sladší, než tomu obvykle bývá. Nikdy mě nepřestane fascinovat jak tohle funguje - přemůžete se k něčemu, co vás mnohokrát ve své podstatě totálně sere a uděláte si tím radost. Divný.

Ještě trochu divnější byl ovšem výběr hudby - GLENN BRANCA - "Indeterminate Activity of Resultant Masses". Fakt naprosto ideální na navození duševní rovnováhy, když děláte KLIKY, hehe. Tenhle chlápek seká hodně divný desky už od začátku 80. let a tahle z roku 1981 vyšla před třema rokama v reedici na Atavistic. Vůbec nechápu, že jsem to přežil. Však jsem se taky musel hned vzápětí srovnat horkou sprchou a hrnkem kafe. Z nějakého výživového a fitness hlediska je to asi trochu zvěrstvo, ale na to zvysoka seru a větší nálož, než ten Branca hned po ránu to bejt stejně nemůže. Hudba je tentokráte už přeci jen více konzervativní - YOUNG MARBLE GIANTS - "Colossal Youth". Dost zvláštní kapela, která vznikla v Cardiffu už v roce 1978. U nás je myslím dost neprávem hodně zapomenutá, přitom patřila spolu s Roxy Music, Can, Kraftwerk a Eno, k jedné hodně zajímavé hudební éře. Zvláštně odtažitej a minimalistickej post punk. Ke kafi v prosinci úplně skvělý. Jo a tuhle desku převydalo vloni pro změnu Domino, takže se dá v pohodě sehnat.

Odpoledne jsem skončil s Ivanem v Mámě a pak na novém filmu Antona Corbijna AMERIČAN.
Nevědel jsem vůbec, co očekávat a dostal jsem přesně ten film, kterej jsem potřeboval a díky kterému jsem odcvičil večerní sérii jedna radost. No, to je možná přehnanej výraz, ale rozhodně jsem v sobě měl mnohem více zarputilosti. To už se na gramofonu střídaly dvě nové desky, které jsem si nedočkavě přitáhl domů.  Tou první je lp MOTHER - "Through This Disappearing Land". Chtěl jsem napsat recenzi na czechcore.cz, ale ňák na to nemam. Tak napíšu aspoň něco tady, protože to můžu klidně odfláknout, když budu chtít a nebudu na sebe (moc) nasranej. Mnozí asi tušíte, že to bude dobrý a je to pravda. Je to jak horská slať ozářená v noci ostrým svitem měsíce za úplňku (to jsou ty občasné kytarové vyhrávky, které se vám jako stříbrná struna omotávají kolem krku). Vypadá to všechno na první pohled tak nevinně a přitom se z každým krokem dostáváte blíž k bodu, kdy už se nebude možné vrátit. A do toho vám nad hlavou začnou poletovat pávy, vedle měsíce se objeví ještě černé slunce a někdo vám zašeptá do ucha - "Tahle cesta vedek medu. Tahle cesta vede do zimy." Zkuste udělat první krok a možná se vás bude týkat druhá deska. EVIDENCE SMRTI. Na jednostraném 12ep převydané demo, jedna z nejlepších českých nahrávak několika posledních let, nebo možná vůbec. Devět zásahů sekerou mezi oči. Nepochopitelný texty i jejich interpretace. Škrábaní nehtů o víko rakve v posledním záchvěvu naděje, ale jinak už zcela na cestě šílenství. "Ve smrti jsme si rovni. V průběhu nikoliv."

Venku je MRÁZ jak kurva.

SEM V PIČI........

10. prosince 2010 v 22:31 | Banan
.......tak se tu asi chvilku nebude nic moc dít. Drtí mě přicházející vánoce a lidská tupost v poměru 50:50, naprostou většinu času to pak jde ruku v ruce. Chci pryč z města, je skoro jedno kam, hlavně pryč. A tam poslouchat pořád dokola tohle:

1. NACHTMYSTIUM - "Instinct . Decay" (Profound Lore)

2. CURRENT 93 - "Black Ships Ate the Sky" (Durtro)

3. WOLVES IN THE THRONE ROOM - "Two Hunters" (Southern Lord)

4. EMBER - "Seven Samurai" (Day After)

5. CORRUPTED  - "El Mundo Frio" (HG Fact)