CEREMONY, USX A RANNÍ KAFE

5. října 2010 v 15:50
Včera jsem byl na koncertě CEREMONY. Těšil jsem se na něj hodně, protože "Rohnert Park" je skvělá deska a protože jsem měl tušení, že naživo to bude ještě o trochu kousavější. Během dne jsem se ovšem tak zničil, že jsem na kopec dorazil s náladou pod psa. Nejradši bych tam vůbec nebyl, s nikým se nebavil, nic neřešil.  Ale už se nedalo nic dělat, musel jsem ten pohár vypít pěkně do dna. Kolem půl desátý jsem zaslech hodně hlasitou vazbu a tak jsem se pořád trochu neochotně přesunul k podiu. V tu chvíli vydím Rosse, jak si zase vytahuje kalhoty nahoru a pak lehce neuroticky posedává v rohu podia, na kterém se sešla nezařaditelná parta. Pak nabrala vazba na ještě větší hlasitosti a přešla v úvodní riff skladby "Sick". Ceremony spustili a já jsem ožil. Zahráli to tak, že se na to vlastně nedalo ani pařit. Neuróza, zmatek, neustálé bourání jakékoliv struktůry a její opětovné stavění a celkově pekelně tvrdě zahraný. Do toho Ross a jeho totálně nevypočitatelná akce, zpěv, kterej nebyl moc slyšet, muzika naopak brutálně nahlas. Někdy po třetí skladbě jsem pochopil, že to hrajou zřejmě jen kvůli sobě a začal jsem ten koncert milovat. Teprve tenhle zážitek a následné povídání s kapelou, mi pomohlo plně pochopit "Rohnert Park" i Ceremony celkově. Fakt hodně dobrej koncert a skvělá kapela.

Když jsem se vracel v neděli pozdě večer ze Šumavy, pustil jsem v autě novou desku US CHRISTMAS "Run Thick in the Night". Byl konec nádherného dne a vlastně i celého víkendu. Venku tma, jen sem tam probliklo světlo a přestože díky hluku v autě nebyl poslech tak zřetelný, nebylo pochyb o tom, že lepší muzika nemohla v tuhle chvíli zaznít. Hned jak jsem přijel domů, pustil jsem ji USX znova, tentokréte v klidu ztichlého nočního pokoje a asi hodinu jsem jen ležel a poslouchal tuhle desku. Dostala mě do takového zvláštní rozhraní mezi spánkem a bděním a byla to opravdu síla. Už jejich předešlá deska byla hodně povedená, ale "Run Thick in the Night" je totální dílo. Tihle chlápci nejsou úplně normální, v tomto případě rozhodně naštěstí, jinak by nemohli nahrát podobnou šamanskou seanci plnou rockovejch riffů a celkově dost nemocnou atmosférou. 

Ranní kafe je VĚC. Dneska jsem si k němu pustil SISKIYOU, novou kapelu na Constellation a tím jsem na půl hodiny zastavil čas.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 wenca wenca | 5. října 2010 v 18:43 | Reagovat

dik za vsechny tvoje tipy, banane

2 rejpal rejpal | 5. října 2010 v 19:12 | Reagovat

vIdím. sorry.

3 Banan Banan | 5. října 2010 v 19:26 | Reagovat

Rejpal: Jo, občas mi to ujede. Takže spíš já sorry, hehe.

4 Martin Martin | 6. října 2010 v 13:17 | Reagovat

Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem si USX oblíbil, po tom, co si mi je doporučil. Nevěděl jsem, jak na tu desku jako celek, ale pak to přišlo samo se zvláštní náladou a lapili mě. Run thick in the night ještě nemám, ale těším se -- bude vinyl?

A siskiyou jsou ke kafe super. Poslochám je v práci z cs přehrávače a hrozně to vyklidňuje. JAko bys seděl na chatě na verandě a čučel do lesa.

5 saman saman | 7. října 2010 v 9:36 | Reagovat

tyvole siskiyou!! diky milane!!!

6 Charlesagilt Charlesagilt | E-mail | Web | 23. srpna 2017 v 17:01 | Reagovat

<a href=https://www.viagrapascherfr.com/>Show more...</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama