Červenec 2010

GATTACA, REMEK A KOUSEK NADĚJE

28. července 2010 v 21:28
Je večer. Vrátil jsem se dneska domů naprosto vysátej, moje veškerá energie byla pohlcena lidmi se kterými se míjím téměř na všech úrovních. A nemohlo to změnit ani těch pár, které jsem moc rád viděl. Strašně jsem se těšil, až si budu moct v klidu udělat nějakou dobrou večeři a pustím si k ní Nirvanu. Nakonec to vyhrála cuketa s olivovým olejem, opečenou bagetou a poctivou dávkou česneku. A taky In Utero. Ve chvíli, kdy se mi vrátil do duše alespoň trochu klid, přišla i zvláštní úzkost. A přesně v ten moment jsem si vzpoměl, že mám v tašce split lp Gattaca/Clamant a demo cd Remek. Chvilku jsem váhal, jestli si to nenechat až na trochu lepší rozpoložení, ale pak zvítězila zvědavost. A myslím, že to všechno nemohlo mít lepší načasování. Začetl jsem se do bookletů, prohlížel si obaly a poslouchal muziku mých kamarádů a kamarádek a najednou se mi vrátil stav, který jsem zažíval před 15ti lety. Byl jsem u vytržení, hlatal jsem každé slovo a tón, hodně jsem přemýšlel a všemu jsem věřil. Věřil jsem, že to, co čtu, vidím a slyším je naprosto upřímné. Některé myšlenky, jakoby mi někdo ukradl z hlavy, ale já sám bych je nikdy nedokázal takhle hezky vyjádřit. Marek mě opět totálně dostal způsobem jakým píše a co říká. Je v tom úplně všechno, ale hlavně obrovská míra empatie a porozumění, bez toho aby to bylo patetické. Fakt masakr. A znova mi naplno došlo, že když máte odhodlání, víru a jeden druhého, je to vše, co potřebujete k tomu abyste mohli tvořit opravdu hodně silné a autentické věci, která nejsou odtrženy od reality v které žijeme. Fakt díky za tyhle desky, díky nim držím v dlaních zase o kousek víc naděje.

DESKY TÝDNE VOL. 4

25. července 2010 v 23:28 | Banan
Uf, právě jsem se vrátil ze Šumavy a byla to paráda. První den jsme téměř nepotkali, živou duši a když jsme v dešti v sedm večer dorazili na Poledník, byl tam ve venkovním krbu rozdělanej oheň, přestože v okruhu několika kilometrů nebyla ani noha. Krásnej zážitek. Stejně jako koncert Steva Von Till na Točníku, jehož dokonalá atmosféra byl podtržena hořícími pochodněmi a bouřkou. No a kromě Šumavy a Točníku mi týden zpříjemňovaly ještě tyhle skvělé desky.

1. DFA - "Destined for Assimilation" (Ugly Pop)
Dodnes si pamatuju, jak jsem si tuhle parádu koupil od Bobíka, když bydlel ještě ve Strakonicích a pak s ní jel stopem domů do Plzně. Zabijácky ultrarychlý hc/punk, bez toho aby se to zvrtlo ve fast core. Některé postupy jsou sice solidně thrashové, ale v první řadě je to opravdu smrtící hard core, který je až nepochopitelně chytlavý na čemž má velký podíl i skvělě nafrázovaný vokál. Celé se to nezastaví ani na jednu setinu vteřiny a dodnes nechápu, jak to ty bastardi mohli takhle zahrát. Moderní klasika z města uprostřed Kanady, kde medvědi dávají dobrou noc. Jo a prý se dali znovu dohromady!

2. OREN AMBARCHI - "In the Pendulum´s Embrace" (Southern Lord)
Nahrávka na hranici ticha. Jakoby byla utkaná jen z mlhy a několka tónů, které mají efekt kapek vody jež ztékají z leknínů do ztichlého jezera. Dokonalá věc na deštivé noci, kdy je vše zahaleno zvláštním oparem a vy balancujete mezi snem a realitou.

3. SCOTT MORGAN - "s/t" (Alive)
Skvělá sólovka Scotta Morgana ze Sonic´s Rendezvous Band, jež vyšla na jednom z nejzajímavějších labelů současnosti, který opět téměř zcela uniká zdejší pozornosti. Tahle deska je samozřejmě opět skvělým mixem rock´n´rollu, soulu a garage punku zahraného s obrovským přehledem a nadhedem. Tenhle chlápek fak ví.

4. DESTINO FINAL - "Atrapados" (La Vida)
Podle Martina z Los Crudos/Limp Wrist je tohle nejlepší punková deska roku 2009. Temný a velmi naléhavý španělský hc/punk zpívaný v rodném jazyce, který nepostrádá naranost a tvrdost, stejně jako zvláštní ponurou melodičnost post punkových kapel. Není to ale žádný studentský pokus o Joy Division, ale jen kurevsky autentická punková jízda.

5. MASSIVE ATTACK - "Mezzanine" (Virgin)
Album, které nemůže být překonáno. Nějtěžší útok na mé podvědomí a stále hodně živé vzpomínky, které se vážou na nejdivnější noc mého života.

DESKY TÝDNE VOL.3

20. července 2010 v 14:44 | Banan
Minulý týden byl zase totální peklo. Ale viděl jsem The Stooges a bylo to překvapivě naprosto skvělý. Kromě Iggyho my v hlavě zněly tyhle parády.

1. WHITE HILLS - "s/t" (Thrill Jockey)
Jedna z mnoha skvělých kapel na Thrill Jockey (vychází tam třeba desky Daniela Higgse). Psychadelická nálada, podivné zvuky a parádní rockové riffy. Naživo to byl docela rachot, deska je trochu komornější, ale zase vás okamžitě odpálí někam do paralelního vesmíru. Tohle mám místo drog.

2. RUNNAMUCKS - "Clawing Back" (Six Weeks)
Kurva, tohle je velmi hrubě nedoceněná kapela. Zejména na posledních dvou deskách produkuje tahel parta z Floridy boží punk/rocknroll z neuvěřitelnou energií. Toho punku je tam pořád dost zásadní porce, takže nečekejte žádnej blbej hard rock nebo glam rock, co se tváří jako punk rock rebelie. Špinavá, nakoplá a dechberoucí jízda.

3. FRAMTID - "Under the Ashes" (Black Water)
Uf, zhudebněný frontální útok jedné celé divize. Tvrdost a síla téhle nahrávky je fakt neskutečná. Rozhodně jedna z nejlepších crustových desek poslední dekády, kterou sice neposlouchám až tak často, ale její účinek je vždy smrtící. Skvělý mix japonské psychpatie a severské surovosti.

4. FLOWERS FOR WHORES - "Equilibrium" (Damage Done)
Ani tuhle desku si nepouštím zas až tak často, ale stejně jako u Framtid mě to vždy pošle k zemi i když je to zcela odlišný koncept. Těžké a naléhavé songy, hodně tvrdé kytary, zvláštní harmonie a vize světa pohledem člověka, který nepřestává doufat i když si uvědomuje, kam směřujeme.

5. FUGAZI - "Argument" (Dischord)
Geniální. Dál netřeba komentovat.

DESKY TÝDNE VOL.2

12. července 2010 v 0:14 | Banan
Soundtrack ke zničujícímu vedru venku!

1. BILLY BRAGG - "Life´s a Riot With Spy vs Spy" (Charisma Records)
První album Billy Bragga z roku 1983. V záplavě všech těch dnešních písničkářů a country zpěváků je tohle balzám na duši. Skvělé songy s obrovskou vnitřní energií a empatií a jasným politickým postojem. Schopnost tohoto všeho si mimochodem Billy Bragg udržel až do dnešních dnů. Pro mě je tenhle chlapík tak trochu zjevením a obrovskou inspirací zároveň.

2. LOOP TROOP - "Struggle Continues" (Burning Heart)
Absolutní láska už mnoho let. Kmitám v kuchyni jenom v trenkách a vařím těstoviny s lilkem a uzeným tofu a do tohle to dokonale sází Loop Troop. V podstatě by se dala použít stejná charakteristika jako u Billy Bragga, jen s tím rozdílem, že tohle je hip hop a chlápkům je o 25 let méně. Its a revolutionary step!

3. ESTRANGED - "Static Thoughts" (Dirtnap)
Ve své podstatě totální Wipers rip off od členů From Ashes Rise nebo Hellshock. Nicméně nápady na téhle desce jsou skvělé, má úžasnou odtažitou atmofséru a hlavně je to pořád punk a ne nějaký rádobyintelektuální studentský rock. Skladba Aparittion pak aspiruje na jednu z nej písní posledních let. Každným dnem by měla vyjít nová deska na kterou jsem opravdu hodně zvědav.

4. YOUNG WASTENERS - "s/t" (Hjernespind)
Posmrtný singl téhle geniální kapely z Kodaně, který čekal na vydání pěknou dobu. Jejich LP se stalo totální klasikou, za níž se platí solidní částky, ale tenhle singl zůstává trochu v jejím stínu. Podle mě naprosto neprávem, neboť obsahuje čtyři perfektní skladby, z nichž dvě jsou geniální punkové hitovky.

5. RAVELIN 7 - "s/t" (Instinct Records)
Pro mě nejlepší nahrávka R7. Obrovská síla, upřímnost a zároveň pokora. Jeden z epitafů umýrajícího hc/punku, tak jak jsem ho poznal a naprosto nedostižné texty Honzy Mužíka. Škoda, že už se tahle doba nikdy nevrátí.

ROCK FOR PEOPLE, BARONESS A ADAM GREEN

9. července 2010 v 0:08 | Banan
Vrátil jsem se ze čtyřdenního pekla rovnou do další infernální dimenze. Přímá a velmi intenzivní a do určité míry i velmi intimní konfrontace s "českou scénou" na festivalu ROCK FOR PEOPLE, mi vypálila solidní díru do hlavy. Okamžitě mě napadlo, že žít v krásném nevědomí a izolaci hc/punk scény občas není vůbec na škodu. Stejně jako není na škodu z té ulity občas vylézt, aby se člověk přesvědčil, že jeho cesta sice občas není lehká, ale naštěstí není lemovaná samejma blbcema. Ale aby to nevypadalo tak černě, tak sem hodím své highlighty: Z kapel to byla určitě MŇÁGA A ŽĎORP - symapitcký chlápci ke kterým mám respekt, pak MARIE ROTTROVÁ - nejvíc sexy hlas české pop music, pořád krásná ženská, no a nakonec PIPES AND PINTS - opravdu hodně sympatické vystoupení. Tyhle kapely, chlazenej meloun, vegan vindaloo, hodně kafe, Dan a Váša a rybník, mě pomohli to přežít. Co se nepovedlo Rock or People (tedy úplně mě zničit) se ovšem málem povedlo hned další den BARONESS, SAVIOURS, WEEDEATER a BLACK COBRA. Ještě v polokomatu jsem se ve tři odpoledne doplazil do Matrixu a vrátil se z něj ve tři ráno. To, co se dělo mezi tím bylo jak z nějakýho dekadentního filmu. Byl jsem ze začátku trochu zpuzenej a říkal jsem si, že podílet se na téhle rocknrollové mašinérii už pro mě není a chtěl jsem jít spát. Pak ale dorazili Saviours, objal jsem se se Scottem a Ozákem, došlo mi, že na tom koncertě makam s nejlepšíma kámošema, vymysleli jsme plán, dal jsem si tofu a kafe a nějak se to začalo otáčet. Když pak začali chodit mraky známejch, cítil jsme se doma. No a totálně se otočilo ve chvíli, kdy jsem viděl šťastný a zpocený lidi pod pódiem a šťastný a zpocený kapely na něm. Navíc se podařilo eliminovat destruktivní dopad Weedeater na dramaturgii na úplné minimum (to už se ovšem nedá říct o jejich setu  - naprosto animální masakr, kterého se vám nemůže nikdy povést docílit jinak než na drogách. Když budete hodný, hodím vám sem historku z koncert v Itálii) a tak jsem si všechny kapely opravdu užil. Miluju Saviours a jejich set byl skvělej, ale asi nejvíc se mi líbili Baroness. Absolutní koncentrace, neuvěřitelně zahraný. Energie mezi publikem a kapelou velmi unikátní a myslím, že to bylo tím, že tam byli jen naše lidi. Strašně si toho vážím. Díky moc všem!!!!! No a maraton jsem zakončil dnes trochu neplánovaně koncertem ADAMA GREENA. Zjistil jsem, že tu bude hrát úplně náhodou po cestě do Matrixu z plakátu na Florenci. No a jelikož totálně miluju jeho desky, které mě poslední dva měsíce provází téměř denně, tak jsem přes opravdu velkou únavu do Lucerny vyrazil. A vrátil jsem se s hubou od ucha k uchu. Hodně uvolněný, vtipný a skvěle zahraný a zazpívaný koncert, který byl vlastně úplně jiný než jsem čekal, ale vůbec toho nelituju. Čekal jsem trochu namachrovanýho floutkam, kterej bude zpruzenej, že musí hrát pro 100 lidí v Lucerně, ale nic z toho se nekonalo. Na podiu se objevil totální sympaťák s parádní kapelou a během minuty si všechny obmotal kolem prstu. Během setu několikrát skočil do lidí, líbal se se všema holkama v první řadě a úplně mě dostal. Navíc prodával desky a trika po 250 kč, což byla příjemná třešnička na dortu. Jsem fakt rád, že jsem vyrazil a skvěle tak zakončil tenhle šílený týden. Další mě čeká. Mějte se krásně!

DESKY TÝDNE

8. července 2010 v 23:31 | Banan
Tak, můj plán s větší aktivitou ne úplně vyšel, hehe. Nestihnul jsem tentokrát ani tradiční Desky Týdne, ale skvěle mě zastoupil Martin, který je hodil do komentů k poslednímu žebříčku. Myslím, že je to skvělý výběr, který si zaslouží trochu více pozornosti. Tady je:

1. GIFTS FROM ENOLA - "Gifts from Enola" (2010 - The Mylene Sheath)
Naprosto super deska. Od trochu zaměnitelnýho post-rocku se tahle parta tentokrát přesunula víc do vod  math coru, tak jak ho hrajou třeba Obstacles. Delší opusy obohacený místy creamo nebo melodickým vokálem.  
  
2. HEAVEN IN HER ARMS  - "Paraselene" (2010 - Sonzai records)
Falešnej měsíc udělal další zářez na temný japonský screamo-sludge obloze s odlesky post-rocku a black metalu. Kdo má rád Envy a Celeste, tohle bude milovat. Emoční jatka!

3. KVELERTAK - "Kvelertak" (2010 - indierecording, http://kvelertak.indierec.net/)
Tohle mě hodně překvapilo. Norský skloubení black metalu, hard rocku a hardcoru. Super zvuk od Kurta Balloua z Converge a artwork od Johna Baizleyho z Baroness! 

4. COLISEUM - "House With A Curse" (2010 - Relapse)
Nová deska, boží!!!

5. LOMA PRIETA- "Life/less" (2010, www.myspace.com/lomaprieta)
Ještě větší bordel než dřív, vazbení mezi songama, technickej náser + fakt nádherně zpracovaný LP na čirým vinylu s inkoustovýma cákancema.  

6. WE ARE SKELETONS - "s/t" LP 
Screamo ve stylu Off minor a Kidcrash!!!

7. V13 - "Overlook Hotel" (viz. recenze na DIYcore.net)