PÍSEK, MEAN SEASON, ICEBURN

21. května 2010 v 1:17 | Banan
Miluju měnší města. Hlavně v podvečer, kdy jsou skoro prázdná, tak mají fakt obrovské kouzlo. Tlumené světlo je uklidňující a v tuhle roční dobu navíc zduch krásně voní přicházejícím létem. Dnešní den byl přesně takový a tak jsem si po zkoušce dal procházku podél řeky skoro přes celý PÍSEK. Do sluchátek jsem si pustil "Grace" od MEAN SEASON a trochu nečekaně jsem tím připravil sám sobě dost zvláštní zážitek. Mean Season byla kapela z Kalifornie, kde působili někteří členové Outspoken a zanechala za sebou jen singl a velkou desku a to právě "Grace". Je to jeden z těch mála případů, kdy propojení metalových a hard core prvků vytváří dokonalou symbiózu a navíc zcela ojedinělou kombinaci. Ta deska je hodně smutná, v něčem možná až chladná, ale zároveň má obrovskou energii a je z ní cítit neskutečný odhodlání. To bylo pro polovinu 90. let a tuhle oblast naprosto typické, byl to  především straight edge hard core a tihle chlápci měli ideály. V Mean Season se to spojilo s více osobním pohledem na svět a nějakou tou lehčí depresí a vznikla naprosto vyjímečná a nadčasová deska, která končí pekelným akustickým songem, který mě vždycky úplně rozstřelí. V kombinaci s dnešním podvečerem, Otavou a romantickou scenérií Písku, mě poslech téhle desky úplně vykolejil a poslal mě na výlet do mého nepodivnějšího podvědomí. Když Mean Season dohráli, pustil jsem si první desku od ICEBURN a to už byl úplný konec. "Firon" vyšla v roce 1992 na Victory Records (hahaha!!!) a napumpovala do nic netušících hc kids pořádnou dávku podivnejch postupů a ještě divnější nálady. Oproti dalším deskám na Revelation jsou to sice pořád písničky, ale Iceburn už podvědomě míří nějam úplně jinam a tak z toho vylézá fakt hustá a intenzivní záležitost s totálně zvláštní melodikou, která je nezařaditelná do jakékoliv škatulky. Dnes je tahle kapela řekl bych úplně zapomenutá a extra jejich první desky, ale já je svého času miloval a "Firon" pro mě hodně znamená. Vybavují se mi fragmenty z let 1995 a 1996, poslouchání kazet z rozhašenýho kazeťáku, jejich nekonečný nahrávání, výlety k řece na kole a sledování Terminátora 2 s českým rychlodabingem. A pak taky Gentry Densley spící na podlaze bytu u Pepy Křepelky. To on byl vždy hybnou pákou a duší Iceburn a v současné době hraje v parádní kapele Eagle Twin, která vychází na Southern Lord Records. Bylo opravdu zvláštní  jak muzika Iceburn a Mean Season zafungovala dohromady s atmosférou podvečerního Písku, ale znovu mi to připomělo, že intenzivní zážitky můžou přijít i velmi nečekaně a navodit hodně divnej stav i někomu, kdo neměl 15 let žádný drogy. A to je to vlastně jenom muzika.........
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aran Aran | E-mail | Web | 21. května 2010 v 12:35 | Reagovat

Iceburn jsou kult ty vole. Šimáně to miluje snad ještě víc než ty.

2 saman saman | 22. května 2010 v 1:08 | Reagovat

jsem docela koukal, kdyz mi ed z deerhoof mezi reci nekde ve stuttgartu chvalil placku zann a pak prozradil ze hral v iceburn...
jinak mean season - pilgrim, dik za pripomenuti, pamatuju jak me to rozsekalo, kdyz si to kozel pustil u marfyho na chalupe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama